To tvrdí Sylva Čekalová z pražského Lístku, o které jeden dramaturg prohlásil, že jde o nejlepší "Panovu flétnu" naší trampské, folkové a country (TFC) scény. Dobrý důvod k rozhovoru.
Co ty na to, nejlepší Panova flétno TFC scény?
Takový komplimenty si nezasloužím.
Já si to nevymyslel, to řekl ten dramaturg.
Asi zná jen jedinou hráčku na Panovu flétnu, tak může říct nejlepší. Slyšela jsem, že existuje ještě jedna dívčina na Moravě, tak bych ji ráda potkala, abychom probraly naše znalosti a zkušenosti.
Působíš v Lístku, tedy kapele, která jde v poslední době opět prudce nahoru. Jak se ti s klukama hraje?
Jsou bezva, hlavně dobří kamarádi, takže na zkouškách je opravdu pohoda. Někdy až velká… Hraje se s nimi prima, protože prožívají hrozně texty jakožto autoři a celou tu muziku vůbec.
V Lístku se ti podařilo naskočit do rozjetého vlaku, tuším, že to bylo na koncertu u příležitosti desátého výročí kapely. Po tom tvém nástupu se díky "panovce" docela dost výrazně změnila jeho hudební tvář.
Lístek se proměnil celkově, a to nejenom Panovou flétnou. Z původní sestavy totiž zůstal jenom kapelník Zbyněk Zatloukal, který svými texty dával Lístku tvář. Bez Zbyňka by Lístek nebyl, ale tím, že přišel Alva s banjem a já s Panovou flétnou, tak tenhle dvojzvuk dal Lístku hodně. A navíc Radek vnáší leccos nového svým hraním na basu.
V poslední době mě pobavila polemika o trampskosti či netrampskosti Panovy flétny. Přečtu ti dvě ukázky, obě z Puchejře: "…stejně tak si neumím představit, jak u ohně zní místo kytary Panova flétna za sborového zpěvu například Niagary. Zatím jsem opravdu neviděla trampa, který by ji s sebou měl." Druhá: "…takový argument, jako je netrampskost Panovy flétny - ach, svatá prostoto! Ve dvacátých letech se hrálo na hřebeny a v šedesátých letech se vedly spory o kontrabasy, vyznavači klasiky opovrhovali trsátky i jazzovými gibsony" Tak se tě zastával Kapitán Kid. Hraješ tedy na trampský nástroj?
Troufám si tvrdit, že hraji na trampský nástroj a podle mého názoru to je kterýkoliv nástroj, který tramp nosí k ohni a hraje na něj. Nevím, proč se o tom pořád diskutuje.
Hovoříme spolu v Music pubu Vagon, kde tě lze občas slyšet. To není zrovna typicky trampské prostředí…
No, není, ale už jsem tady potkala pár kamarádů trampů (smích). Tady se totiž každé úterý pořádá jamování, takže si sem chodím občas zahrát. A myslím, že mi to prospívá.
Nedávno sis s Lístkem vyzkoušela hrát naživo přes jedno rádio přímo do éteru. Jaké to je?
Při hraní mám většinou zavřené oči, abych lépe vnímala to, co ze mě jde, co mám v hlavě. Radši než pro sebe hraji pro lidi a jestli poslouchají zprostředkovaně z rádia, nebo zda je vidím na koncertě, je mi jedno. V tom studiu si je alespoň představím.
Jak ses vlastně k Panově flétně dostala?
Mně se hrozně líbila zvukově, slyšela jsem ji poprvé z desky Magická flétna, kterou zná asi hodně lidí. A tak jsem si usmyslela, že si Panovu flétnu seženu, což mi trvalo asi půl roku. Když se to konečně povedlo, začala jsem se na ni učit hrát sama, než jsem si po roce našla Tomáše Valáška, který se mě ujal. Je to vynikající učitel a od té doby k němu chodím hrát. Jinak Panova flétna u nás opravdu není příliš rozšířený nástroj, doufám, že časem tomu bude jinak.
Na to už měla několik tisíc let, aby se rozšířila.
Právě, Panova flétna se u nás používala už v pravěku. Nevím proč vymizela, udržela se v jiných částech Evropy, například Rumunsku a třeba v Peru. Většina lidí u nás však zná Panovu flétnu právě v podání peruánských indiánů a nedovede si představit, že by se na ni dalo hrát i něco jiného. Třeba ta trampská nebo i jakákoliv jiná píseň.
Lístek už vydal dvě desky, ale ještě bez tebe. Schyluje se k nějakému dalšímu albu, tentokrát už s tvou účastí?
Doufáme, že ano. Zatím sháníme peníze a studio. I když se to nedá uspěchat, věříme, že deska bude na světě co nejdřív.
Michael Antony - Tony, Western World, 6/2003